Jdi na obsah Jdi na menu
 


Norsko 2007 - Cesta do říše trolů,hor a vodopádů

16. 11. 2009

Všechny moje cestopisy a fotogalerii naleznete na  www.taranis.estranky.cz

ÚVOD:

Letos na rozdíl od minulých let nebudeme na dovolený cestovat vlakem ani autobusem,ale novým autem,konkr. Ford Fusion.Původně mělo být naším cílem Irsko,ale nakonec byla po vzájemné dohodě změněna destinace na Norsko.17-ti denní výpravu jsme naplánovali na červenec,a kromě mé maličkosti (Jirka) se jí zúčastnili kámoš Pd (Pavel) a moje ségra Monča,která se 3 dny před dovčou vrátila po 2,5 letech z USA.

 

NORSKO 2008:

 

11.7.

Odjezd z Karlových Varů v 6:30.

Cesta přes Německo celkem dobrá,akorát nám vystřelenej kámen naprasknul přední sklo,takže to hezky začíná,k***a.

Přes Dánsko přijíždíme kolem 20:00 do Švédska a přes noc pokračujeme do Norska.

A Pavlík ještě zjistil,že si doma zapomněl 200 euro,ale žádná tragédie,peněz snad budeme mít dost.

 Monča: První setkání Monči a Pídánka po 2,5 letech=velké objetí.Monča dává Píďánkovi 5  amerických kondomů na cestu,aby si domů nepřivezl se suvenýrama i malý,živý dáreček.
     

12.7.

Brzy ráno překračujeme norsko-švédské hranice.

Východně od Sarpsborgu stavíme ve vesnici Hornes,kde si jdeme prohlídnout skalní kresby a kamenné kruhy z doby bronzové.

Kolem 9.hod. přijíždíme do Osla,vybalíme v kempu stany a vyrážíme do města.

Navštěvujeme skvělý muzeum vikingských lodí,potom jdeme do Vinland parku,kde je několik desítek soch a fontána.

Odpoledne míříme na Holmenkolenn,kde je velký skokanský můstek,ze zhora je fantastický výhled na Oslo a obdivuju ty magory,co z něj skáčou.

Cestou do kempu trochu bloudíme,ale dneska žádnej průser a i počasí je dobrý,tak to snad vydrží.

 

13.7.

Ráno balíme stan a v 9 vyrážíme směr Trondheim,cesta ubíhá pomalu,všude je 70 a do Trondheimu přijíždíme v 18 hod.

Jdeme se podívat na největší katedrálu ve Skandinávii Nidaros,pocházející ze 13.stol.

Katedrála je dominantou města a určitě stojí za návštěvu.

Hned za katedrálou je arcibiskubský palác,kde ale není nic k vidění.

Jdeme se podívat ještě na náměstí,kde stojí socha krále Olafa Trygvarssona,zakladatele města.

Potom míříme kousek za město,do kempu,který je přímo u moře,kde mastíme karty a popíjíme slivovičku.

Už je po půlnoci a ještě je pořád světlo,já koukám do mapy,zatímco Pavel se pokouší ve stanu přemluvit ségru,aby se k němu přitulila,ale bez úspěchu.

 Monča:Píďánek,že prý jen dva prstíčky si chce ohřát v mým spacáčku,ale známe tu  pohádku,že? Z  dvou prstíků bude celá ruka a pak kdo ví co!!! Takže zase nic, Sorry.
              

14.7.

Ráno se nám nechce moc vstávat,tak vyjíždíme z kempu až po 9.

Jedeme na sever do obce Stiklestad,kde se uskutečnila v 10.stol. památná bitva,ve které byl zabit král Olaf,který se pak stal patronem Norska,ale za návštěvu to moc nestálo.

Pokračujeme dále na sever,asi 30km za Steinkjer,kde se nachází 6tisíc let staré skalní rytinya ty stály  za návštěvu.

Pak se obracíme na jih k Andalsnes,přes hory,kolem desítek vodopádů a fjordů,kde se nabízí úžasné scenérie.

U jednoho z fjordů kempujeme a nebýt deště,který nás provází po celý den,nemělo by to chybu.

 

15.7.

Dneska máme v plánu cestu do Ålesundu a ještě před tím projedeme Trollstigen.

Cesta trolů je úsek silnice 12 serpentin,se sklonem přes 10% a s ohlušujícím a bouřlivým vodopádem Stifossen,který míjí cestu asi v polovině a padá do hloubky 180 m.

Za Trollstigen se pokoušíme vylézt na menší horu,ale slézáme promoklí,protože už zase chčije.

Míříme dál do Ålesundu,malého města s přístavem rozkládajícím se na několika ostrůvcích,vyšlapeme 418 schodů na vyhlídku a fotíme si město ze zhora.

Zcházíme dolů do parku,kde stojí socha zdejšího rodáka, vikingského náčelníka Rolla,který v roce 911 dobyl Normandii.

Kvečeru přeplouváme trajektem do Aursnesu,kde končíme dnešní zajímavý,ale opět deštivý den.

 

16.7.

Dnešní den jdeme k největšímu ledovci v Evropě Jostedalsbreen,konkrétně k jeho splazu Briksdalebreenu,který má modrou barvu.K této ohromné mase ledu je zakázáno vstupovat,ale většina turistů to nerespektuje.

O 20km severně je další ledovcový splaz Kjenndalsbreen,u kterého je vodopád,který odtéká do smaragdově zeleného jezera.

Na příští 2 noci si místo stanu dopřáváme komfort malé chatky a konečně dosušíme všechny věci.

Velmi milá paní na recepci v kempu chválí ségry angličtinu,a ta se rozplývá blahem,no alespoň se o to s Píďou nemusíme starat,ségra vše vyřídí.Mluví anglicky líp než česky,takže jí máme občas s Pavlíkem problémy rozumět.

 

17.7.

Vstáváme a kupodivu neprší,to je dobře,protože máme namířeno do hor v Jotunheimu,což v překladu znamená domov obrů.

Po příjezdu do Spiterstulenu se rozhodujeme jestli půjdeme na Glittertinden nebo na Galdhøpiggen.Nakonec jsme si zvolili za cíl nejvyšší horu Norska i celé Skandinávie,Galdhøpiggen,s výškou 2 469m.

Vyrážíme kolem 10:00 a hned nás čeká prudké stoupání a za ním první sněhové pole.

Sněhu přibývá a ve 2 250 m se Píďa rozhoduje sejít zpátky,já se ségrou pokračujeme a dál se brodíme sněhem,po 4,5 hod. dosahujeme cíle a po sváče scházíme zpět.

Začíná sněžit a já už mám prochcaný boty,ale občas se ukáže sluníčko a hory nás odmění nádhernými scenériemi.Před 18:00 jsme u auta,kde na nás čeká Pd.

V kempu grilujeme párečky a prohlížíme fotky.

Jsme dost unavený,ale stálo to za to,pro mě zatím nejhezčí den v Norsku.

 Monča:Kdo by řekl,že 17.července bude sněžit a opravdu sněžilo.Ale byl to super hike.
 
 
 

18.7.

Monča:Tak už jsme měli na mále!! Skoro jsme nedojeli k nejbližší benzínce a to nám  zbývalo opravdu jen málo,jěště, že cesta byla z kopce.Takže bez benzínku ani ránu.A teď už si to pádíme k nejvyšším vodopádům,no jak se to jede líp,když máme benzínek a dokonce si i povídáme,před tím nikdo ani nedutal.No tak dneska se nám daří.K vodopádům  jsme  sice dojeli,ale dotyčný vodopády jsme nevyděli.No prostě den jak vyšitý.S cedule jsme vyčetli,že to bude tak na hoďku  procházky,ale bohužel nebylo. A tak jsme to v půlce cesty vzdali,aby jsme za dnešek jěště něco viděli.
 

Trajektem přejíždíme fjord a míříme k Sogndalu,kde se chceme podívat na sloupový kostel ze 12.stol.,ale nevypadá moc hezky,a to samé se dá říct o runovém kameni o kousek dál.

Dalším trajektem se dostáváme přes další fjord do Valdnesu,kde stojí 12m vysoká socha Fridricha Smělého.

O 10 km jižněji v obci Vik stojí sloupový kostel,který vypadá moc hezky,ale celkový dojem momentálně kazí okolo stojící lešení.

Takže celý dnešní den byl vlastně na p**u.

 

19.7.

Vyrážíme směr Bergen,kam přijíždíme kolem poledne.

Nejdřív se jdeme podívat na kopii sloupového kostela a pak míříme do centra.Nejzajímavější částí je Bryggen,se starými hanzovními dřevěnými domky na nábřeží,které jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Procházíme také místním tržištěm a ochutnáváme hamburger z losího masa,je výbornej.

Odpoledne opouštíme Bergen,asi nejhezčí město Norska,a jedeme do 200 km vzdáleného Geila,kde má být vikingské pohřebiště z 9.stol.

 

20.7.

Po snídani se vydáváme hledat to vikingské pohřebiště,a když to po dlouhé době objevíme,zjišťujeme,že těch pár mohyl za těch 200 km rozhodně nestálo.To ten den k***a zase pěkně začíná a ještě k tomu zase chčije.

Počasí je furt na h***o,tak se rozhodujeme,že vynecháme ledovec Folgefona a míříme k Hangesundu.Po cestě se ještě stavíme u divoce hřmícího vodopádu Latefossen,kde nakupujeme u stánku pár suvenýrů.

V Haugesundu se jdeme podívat na zrekonstruovanou vikingskou vesnici,která narozdíl od viking. pohřebiště stála za návštěvu.

Pak jedeme na sever města,kde hned vedle kempu je 12m vysoký památník sjednotitele a 1. krále Norska Haralda Krásnovlasého a také 1000 let starý kříž.

Jsme ubytovaný v chatce pro 2 ,a tak jeden z nás musí spát na zemi,dobrovolně na podlahu uléhá Píďa.

 

21.7.

Z Hagesundu míříme trajektem do Stavangeru,kde věnujeme asi 2 hodiny prohlídce Starého města.

Nad přístavem se procházíme po starých dlážděných uličkách a očumujeme dřevěné domky,které mají skoro všechny bílou barvu.

Pak se vydáváme na jedno z nejfotogravovanějších míst Norska,které se nachází nad Lysefjordem,skalní plošinu Preistekolen,nebo-li Kazatelna.

Od parkoviště je to asi 2 hod.pěšky po kamenité stezce,která nás dovede na skalní plošinu,která vyčnívá 700 m nad fjordem.

Na okraji skály není žádné zábradlí a pohled do 700 m hloubky rozhodně není určen pro lidi trpící závratěmi.

Z Preistekolenu je nádherný výhled na celý Lysefjord a není náhodou,že se toto místo objevuje na pohlednicích.Cestou zpět potkáváme hodně Čechů,takže si dáváme pozor ,co nám leze z pusy.

Večer grilujeme párečky , pěkně jsme se sPavlíkem přežrali a samozřejmě to zapíjíme slivovičkou.

 

22.7.

Dnes se vydáváme na druhý konec Lysefjordu na Lyseboten,kde nás stezka po 2 hodinách zavede na žulovou plošinu Kjerag,kde se asi 500 m nad úrovní fjordu nachází Kjerabolten,velký kámen vklíněný mezi dvě skalní stěny.Na kámen se dá vlízt,což já s Píďou uděláme.Je to zvláštní pocit stát na kameni a pod námi je několikset metrová propast.Cesta tam i zpět je náročnější,vede po skalách a někde je nutná pomoc řetězů zaražených ve skále.

Přijíždíme do vesničky Flateland,kde se chceme ubytovat v kempu.Dědula z kempu se nám snaží vnutit chatku za 350 nok,ale my chceme do stanu,děda jde až na 200 nok,tak to bereme.Chatka je super,s verandou i s tv.

Když chci odejít ze sprchy,zaseknou se dveře a já musím vylézt oknem.

2 dny zpátky začal Píďa odevzdávat část jídla starým severským bohům,abychom měli dobrý počasí a ono to funguje,bohové nás vyslyšeli a už 2 dny máme nádherný počásko,tak jim dáváme i část večeře i trochu slivovice.

 

23.7.

Ráno se probouzíme do slunečného dne,opět zabraly odevzdané kousky jídla bohům.

V poledne přijíždíme do Hedallu k největšímu a asi nejhezčímu sloupovému kostelu v Norsku pocházejícího z 12.stol.

Po obědě,ke kterému jsme měli kuřátko,míříme na jih k vesnici Mølem,kde se nachází kamenné mohyly z doby bronzové.

Mohyly jsou u kamenné pláže,a tak s Píďou vlezeme po kolena do vody,mě hned druhá vlna spláchla a k mýmu překvapení moře nebylo ani studený.Chvíli ve vodě blbneme a pak se opejkáme na sluníčku.

K večeru hledáme kemp a až na čtvrtý pokus najdeme jeden,kterej není plnej.

 

24.7.

Dneska máme namířeno do obcí Vang a Gran severně od Osla,kde se mají  nacházet runové kameny.Ve Vangu žádný nenajdem,protože ho před 150 lety odvezli do Polska,ale v Graně stojí hned u kostela a pochází z roku 1050.Je na něm vytesán text: Aun vztyčil kámen na památku Aufiho,svého bratra.Bůh provázej jeho duši.  

Pak se obracíme a jdeme na jih do městečka Drøbak,s historickým středem,přístavem a písečnou pláží,kam se jdeme vykoupat a škvaříme se na sluníčku.

Večer k ségry narozkám grilujeme masíčko a zkoušíme norský pivo,to byla žranice.

 

25.7.

Ráno zajíždíme do Fredrikstadu,kde je Staré město i s pevností,ze které toho moc nezbylo.

Naší poslední zastávkou v Norsku je město Halden s impozantní pevností Fredriksten z roku 1661.Pevnost nebyla nikdy dobyta,i když se  o to Švédové několikrát pokoušeli.

Naproti pevnosti je památník švédského krále Karla XII.,který byl zde v roce 1718 zastřelen při obléhání pevnosti.

Ve 13:45 překračujeme norsko-švédskou hranici a loučíme se s říší trolů,hor a vodopádů.

Ve Švédsku uvízneme v úmorném vedru na 2,5 hod. v koloně na dálnici,ale pak se díky Píďovo navigátorskému umění po postrnních silničkách z kolony dostanem,Píďa je prostě mistr navigátor GPS.

Pak se stavíme na starém mohylovém pohřebišti u Tanshede.

O 5 km dále se jdeme podívat na skalní kresby,které jsou zapsány na seznamu svět.děd.UNESCO.

Jde o místo s největší koncentrací skal.kreseb na světě.

 

26.7.

Dneska jsme strávili celý den v autě,ze Švédska jsme se dostali přes Dánsko do Německa,kde pár km za Flensburgem stavíme naposledy stan,dáváme si poslední véču a poslední sprchu na naší dovče.

Zítra nás čeká už jen cesta přes Německo domů,tak snad to zvládnem a v pořádku dojedem.

 

27.7.

Po snídani se jdeme ještě vykoupat a pak to valíme domů,za Hamburkem nás ještě zdrží kolona a kolem 19.00 přijíždíme do Čech,vysazujeme Píďu a po 7 700 km končíme naší výpravu ve Varech.

 

Tak co říci na závěr?

Norsko je velká země s velkými vzdálenostmi ( a to jsme projeli jenom jižní část),takže to chce auto,které jsme měli.Chce to taky dobrý počasí,a to jsme částečně měli,hlavně po tom,co jsme krmili pohanské bohy.Památek v Norsku moc není,ale co se týká přírodních krás,nemá konkurenci.

Tato země nabízí ohromné množství nádherných míst,ať už to jsou vysoké a stále zasněžené hory,drsné a rozlehlé náhorní plošiny,chladné a do modra zbarvené ledovcové splazy,vysoké a bouřící vodopády,nebo úžasné a do vnitrozemí hluboko pronikající fjordy.

A i když je v této zemi více méně draho,(teda spíš dost draho),průměrná rychlost je asi 60 km/hod.,a často tu prší,tak na tuhle dovču budu rád vzpomínat..

Děkuju Píďovi a ségře za suprových 17 dní,i za to,že to se mnou vydrželi,i když to se mnou někdy bylo trošku o nervy,ale opravdu jenom trošku.

Díky Norsko za krásné zážitky,cesta do říše trolů,hor a vodopádů rozhodně stála za to.

 Monča: Takže,Norsko je hornaté,fjordové,upršené,slunečné,sněhové a plné trolů,lidmi vymyšlenými a ztvárněnýmí či dokonce živými,ale kdo ví.Norsko má malá malebná  městečka s plnou hrstí zajímavostí a historií.No a nakonec bych také ráda napsala o našem nejčastějším tématu kdo,kdy a jak moc potřebuje na velkou  stranu.Vid Pídánku?No a tak to bude asi vše a snad příště i za polární kruh.                                                
P.S.  a taky díky bohu Thorovi za poslední  slunečný týden,díky kámo!! A děkuji všem účastníkům zájezdu za super dovču.Love you.
 
 
 
 

Praktické informace:

 

Dánsko:placené mosty: 205 DK (670 Kč)

Dánsko-Švédsko   275 DK  (900 Kč)

Norsko-mýta ve městech- 10-20 NOK (30-60 Kč)

             -benzín Natural 95- 12-14 NOK (36-42 Kč)

             -kempy-auto+stan+3 osoby- 120-200 NOK

             -auto+chatka+3osoby-150-300 NOK

             -vstupy:muzea,hrady,skanzeny-50 NOK

             -jídlo v supermarketu-ceny v NOK jako u nás,ale je třeba vynásobit kurzem (x3)

Ujeto 7 800 km

 

celková suma 54 000 Kč

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář